Pokládka
laminátových plovoucích podlah

Pracovní postup pokládky

Kvůli aklimatizaci se vybrané a koupené desky určené k položení plovoucí podlahy umisťují na minimálně 48 hodin do té místnosti, kde budou později instalovány. V místnosti by měla být minimální teplota 18 °C a vzdušná vlhkost maximálně 70 %.

Před položením laminátové podlahy je nutné zkontrolovat podkladovou plochu. Musí být rovná, suchá a bez puklin. U starých domů a také v panelácích bývá problém s křivou podlahou, u novostaveb se zbytkovou vlhkostí v podlahovém betonu.

Kontrola rovinosti se provádí například vodováhou o délce aspoň dva metry. Rozdíly v rovině podlahy by neměly být více jak dva milimetry. V opačném případě je nutné podlahu vyrovnat vyrovnávací stěrkou.

V případě,  že není jistota, zda je vlhkost betonu na podlaze v normě, dá se na kontrolu této veličiny najmout firma, která má k dispozici speciální měřič podlahové vlhkosti. Není rozumné v případě pochybností nad problémem mávnout rukou, protože náprava škod způsobená zanedbáním tohoto problému bude rozhodně dražší, než kolik bude účet za kontrolu zbytkové vlhkosti nového podlahového betonu.

Plovoucí podlaha se samozřejmě nemusí pokládat jen na beton, klidně ji lze položit i na dřevotřísku, která často na betonu bývá. V každém případě dle savosti podkladu se musí nanést na podlahu penetrační nátěr, který zajistí, aby se vyrovnávací stěrka s podkladovou plochou náležitě spojila.

Následuje vrstva vyrovnávací stěrky. Ta se může vynechat, pokud je podkladová plocha naprosto rovná. Stěrka se musí po náležitém promíchání do patnácti minut rozlít po napenetrované podlaze. V další práci se pokračuje, až je stěrka zcela suchá, což nebude dříve než za 24 hodin.

Následuje položení parotěsné zábrany, což je vlastně igelitová fólie. Ta se pokládá v pásech s přesahem alespoň 20 cm.  Přesah se musí přelepit.

Na tuto vrstvu se musí dát pěnová podložka jako ochrana proti kročejovému hluku. Nejčastěji se dává Mirelon, ale možná je i speciální plsť, nebo jiné typy podložek na tlumení kroků.

Pokládku je vhodné zahájit nejlépe zleva doprava, nebo směrem ke vchodu do místnosti. U každé obvodové zdi je nutno zajistit mezeru mezi podlahou a stěnou kvůli teplotní roztažnosti desek, jinak hrozí vyboulení podlahy. Mezera by měla být 8 až 10 mm široká. Stejnoměrnost mezery se zajišťuje pomocí speciálních klínků. Spára se po položení celé podlahy zakryje stěnovou lištou. Dilatační spára se musí dodržovat i například u průchozích trubek topení, vůči podlaze vedlejších místností, nebo rámu dveří.

Podlaha se pokládá tak, aby oknem dopadající sluneční paprsky osvětlovaly podélnou rovinu položených podlahových desek, tedy aby paprsky na podlahu nedopadaly kolmo vůči delší straně desek.

První řada se pokládá tak, že se odstraní podélná pera celé řady a tato řezaná strana desek se položí směrem ke zdi. Poslední kus v řadě se přiřízne tak, aby byla dodržena šíře dilatační spáry, ale řezaný kus by měl být aspoň 50 cm dlouhý. Pokud vychází menší velikost, je nutno seříznout i první kus v řadě, aby tyto podmínky byly zachovány.

Druhá řada se položí a v souladu s návodem výrobce se spojí obě řady desek. Desky správně do sebe zapadlé, by měly být těsně vedle sebe bez jakékoliv patrné pohybové vůle. První kus druhé řady by měl být vůči prvnímu kusu první řady přesazen asi o 40 cm.

Tímto způsobem se pokračuje až do poslední řady. Ta se bude muset pravděpodobně podélně seříznout samozřejmě s ohledem na dodržení správné dilatační spáry u stěny.

Po dokončení instalace podlahy je nutné připevnit ke stěnám pomocí hmoždinek soklové lišty, které budou krýt distanční spáry. Pro zakrytí mezer mezi podlahami v sousedících místnostech je nutné použít přechodovou lištu. Ta se šroubuje přímo do podlahy, aby se nemohla posunout. Přechodové lišty se prodávají v různých profilech, aby byly schopny zakrýt i výškovou nerovnost se sousedící podlahou. Vkládají se například mezi rám dveří, jestliže tu není vložen dřevěný práh, nebo když je třeba plynule navázat na koberec v sousedním pokoji.